Skončily skupiny a vyřazovací zápasy a je čas na krátké bilancování. Zastavím se nyní jen u dvou týmů, které jsou mimo hru, první u Lenky Háječkové a Hanky Klapalové.
Holky letos hrají ve stínu loňských výsledků a jen ony samy ví asi proč. Určitě doufaly, že na OH by je mohla vybičovat atmosféra a vrcholný podnik, ale bohužel se tak nestalo. V prvním utkání zahrály průměrně, poté splnily roli favorita a nahnaly body na Mauricius a s Brazilkama odehrály sympaticky ve druhém setu. V zápase lucky looserů na ně čekaly mladé Holanďanky, s kterými by teoreticky neměly mít problém, ovšem pozdní hodina utkání, vedlejší kurt a netýmový výkon holky vyřadil. A to je škoda, protože by jim 9.místo výkonnostně slušelo. Za celou jejich společnou kariéru určitě!
Petr Beneš s Přemkem Kubalou bojovali nejen proti soupeřům, ale i se zdravím jednoho z nich. Přiznám se, že jsem už alergický na alibistické kecy o tom, že se věnují beach volejbalu na amatérské úrovni, to přece není pravda... Oba jsou finančně zajištěni, oba mohou trénovat kdy chtějí a jak chtějí, oba mají velkou podporu rodiny a svazu, co by více měli profíci mít? Regeneraci? Mají Lájoše (Leoš Vinter, duše týmu), kondičního trenéra? Pomáhal Milan Hadrava. Oba prošli výbornou volejbalovou přípavou v mládí, jak klubovou, tak reprezentační. Takže když to shrnu, tak lepší v republice nejsou. A to je možná ten problém do budoucna, Asociace beach volejbalu moc dobře neřeší jejich nástupce. To je ale téma na delší čas nebo článek...
Každopádně bych týmu vyčetl jedno, že včas neřešil ty zdravotní problémy, profíci se o svůj pracovní nástroj starají lépe, myslím tím Petrovy kolena, viróza byla asi následnou reakcí...
Stejně jsem jim ale strašně fandil, oba dobře znám, s oběma jsem něco odehrál, s Přemkem jsme dokonce 2 roky bojovali na turjích World Tour (docela slušně, v roce 1998 jsme byli 11 na světě na konci sezóny), pak mě opustil kvůli Markovi Pakostovi, s kterým se chtěl dostat do Sydney. Velkou satisfakcí pro mě bylo, když mě po pár letech na turnaji v Doksech vzal stranou a povídá: „Tenkrát jsi měl pravdu, měli jsme zůstat spolu a postoupili bychom spolu.“ Myslel tím OH v Sydney, kam jsem nakonec jel s Martinem Léblem, tehdy 19 letým elévem...
Takže sečteno a podtrženo, oba týmy se mohou věnovat příjemné části, kterou Olympiáda zahrnuje, a to fandění českým nebo jiným oblíbeným sportovcům z různých odvětvích a poznávání Londýna.
Markéta Sluková s Kristýnou Kolocovou hrají odpoledne a na jejich hodnocení se chystám později.
comments powered by Disqus
Liberec 
Budějovice 
Příbram 
Zlín 
Ostrava 
