ROZHOVOR – Na konci prvního týdne roku 2018 hostila olomoucká sportovní hala Univerzity Palackého kvalifikační turnaj volejbalistek do 17 let o postup na letošní mistrovství Evropy této věkové kategorie. Foto: Ondra Driml

V českém reprezentačním družstvu, kterému postup na šampionát nakonec unikl, byly k vidění i dvě opory extraligového týmu kadetek TJ Sokol Šternberk – rodačka ze Šternberka Ema Kneiflová a Olomoučanka Petra Langerová

Dvojici hráček šternberského celku, jenž suverénně vede extraligovou skupinu B a během čtrnácti odehraných zápasů ztratil jediný set, doplnil na postu asistenta reprezentačního trenéra kouč žen Sokola Martin Hroch. „A to ještě naše spoluhráčky ze Šternberka Bělohoubková, Dosoudilová, Dvořáková, Hendrichová a Mědílková nastoupily za český tým během přípravného cyklu, jen se nedostaly do závěrečné dvanáctky pro kvalifikaci,“ upozornila Ema Kneiflová.

České kadetky skončily v olomoucké kvalifikační skupině po jasné výhře nad Islandem a pětisetových porážkách od Španělska a Slovinska až třetí. Jak hodnotíte vystoupení národního týmu a náladu v něm?
Petra: Moc se mi líbila skvělá atmosféra turnaje a fandění diváků. Ale přiznám se, že jsem byla hodně nervózní, přestože v této hale trénujeme a dobře to tady znám. Co se týká výsledku, myslela jsem si, že dopadneme lépe. Nechtěla jsem si dopředu dělat naděje, i když jsem se tomu stejně nevyhnula a zklamání pak bylo velké. Jako tým jsme se ale za poslední rok hodně sblížili, víc si rozumíme na hřišti i mimo ně, to považuji za pozitivum.
Ema: Myslím, že jsme odehrály celkem kvalitní zápasy, ale co mi tam chybělo, to bylo stoprocentní nasazení a úplná oddanost týmu. Třeba v utkání se Španělkami to bylo právě to, co mohlo rozhodnout v náš prospěch, soupeř v tom měl navrch. Před rozhodujícím zápasem se Slovinkami jsme věděly, že nás čeká těžký protivník. Věřila jsem však, že se kvalifikujeme aspoň z druhého místa. Nepodařilo se, ale stejně si myslím, že jsme se za rok neskutečně posunuly dopředu.

Petro, vy jste byla na soupisce vedena jako druhé libero, na tomto postu jste ale hrála až v závěrečném duelu turnaje proti Slovinsku. Předtím jste dvakrát jen epizodně střídala coby náhradní smečařka. Počítala jste s takovým svým nasazením do turnaje?
Petra: Už předtím jsem nastupovala jako přihrávající smečařka, takže ano, dalo se to čekat. Na lavičce jsem byla daleko víc nervózní, protože holkám nepomůžete, jen křičíte a víte, že vás stejně nikdo moc nevnímá. Samozřejmě mě mrzelo, že jsem se nemohla zapojit víc do hry. Nejvíc jsem si nakonec užila poslední zápas, v němž jsem nastoupila na liberu, protože jsem hrála.

Emo, vy jste si na rozdíl od své šternberské spoluhráčky coby blokařka základní sestavy zahrála ve všech třech duelech. Spokojenost?
Ema: Se svým nasazením do zápasů určitě ano. Doufám, že jsem nezklamala a uhrála jsem to, co se ode mě čekalo.

Jaká je momentálně budoucnost vašeho reprezentačního týmu kadetek?
Ema: Teď úplně nevíme, co bude dál a kdo nás bude trénovat. Náš letošní cíl bylo mistrovství Evropy, to se nepodařilo a teď jsme tak trochu bez cíle.
Petra: Po turnaji se s námi trenér Aleš Novák loučil, jako by měl skončit, ale oficiálně nic nevíme. Každopádně nás čeká turnaj olympijských nadějí, MEVZA a příští rok další kvalifikace na Evropu a světový šampionát. Tým pokračuje v kadetkách ještě jeden rok, ale asi už to bude trochu jiné.

Kvalifikační turnaj reprezentace se výsledkově zcela nevydařil, v extralize kadetek však se Sokolem Šternberk válíte. Po čtrnácti odehraných kolech máte plný počet bodů a ztratily jste jediný set. Co na to říkáte a jaké jsou ambice týmu? Může třeba navázat i na loňský nečekaný titul mistryň republiky v této věkové kategorii?
Petra: Hrajeme zatím skvěle, hodně nám pomáhají i holky z loňského základu mistrovského týmu kadetek Ambrožová, Dosoudilová a Orvošová. Druhá část soutěže bude určitě těžší, už se na ni intenzivně připravujeme a chceme každopádně uspět.
Ema: Máme to dobře rozehrané, to rozhodně. Na Velké ceně Přerova jsme navíc hrály vyrovnaně i s týmem Olympu Praha, který vede skupinu A. Dáváme si ty nejvyšší cíle a na rozdíl od loňského týmu už jsme trochu i v pozici favoritek, ostatní o nás každopádně ví.

Co jsou podle vás nejsilnější stránky současného výběru šternberských kadetek?
Ema: Umíme zatlačit na servisu. A pokud se holky koncentrují, tak je to i přihrávka.
Petra: Přihrávka, vážně? (smích) To bych spíš řekla, že je to smeč. A servis určitě.

A jaké jsou vaše osobní volejbalové cíle?
Petra: S volejbalem teď určitě nechci končit, protože mě hodně baví. Na druhou stranu vím, že se jím živit nebudu, nemám ani takový potenciál jako třeba Ema. Určitě bych ale chtěla dosáhnout něčeho velkého, třeba vyhrát extraligu kadetek nebo příští mistrovství Evropy.
Ema: Můj obrovský sen je olympiáda, to je opravdu něco. A chtěla bych jednou získat zkušenosti z ciziny, z Itálie, Polska. A nejbližší cíle? Udržet se v reprezentaci, dostat se s ní na světový šampionát. Samozřejmě každý si pamatuje hlavně tituly, takže teď je velký úkol pomoct šternberskému týmu a dostat se s ním minimálně do Final Four.

Autor: TZ UP Olomouc/ Adam Fritscher