ROZHOVOR – Kolotoč přestupů se roztáčí a dalším volejbalistou, který zamíří do zahraničí, konkrétně do francouzského Nice za Adamem Bartošem, je liberecký smečař Jan Galabov. Foto: Laura Holubcová
Smečař Honza Galabov byl jedním z tahounů liberecké Dukly, jenž se zasloužil o zisk bronzových medailí. V úterý večer Liberec v posledním zápase přehrál českobudějovický Jihostroj 3:2 na sety (celkem 2:1 na zápasy) a vybojoval 3. místo volejbalové UNIQA extraligy 2017/18.
Čeká tě sezona v Nice, v krásném přímořském městě, v klubu nejvyšší francouzské ligy PRO A. Co všechno víš o prostředí, do kterého míříš?
Těším se, bude to nová zkušenost v krásném prostředí. Vím, že tamní klub trénuje chorvatský trenér Mladen Kasic, který už má dost zkušeností a určitě mi může hodně dát. Nice se letos jenom o chlup nedostalo do play-off a skončilo na 9. místě. Troufám si říct, že cíl pro další sezonu bude tedy právě uhrát play-off a věřím, že budu u toho! Zároveň se těším i na spoluhráče Adama Bartoše, který zde působil už minulý rok. Vždycky je příjemné, když vám někdo pomůže se v novém prostředí aklimatizovat. Doufám, že mě nebude mít hned plné zuby :D.
Těch možností kam zamířit bylo asi více… Kdo ti nejvíce poradil ohledně kroků při přestupu do zahraničí?
To ano, rozhodoval jsem se mezi několika nabídkami. Poprvé v kariéře jsem se o dalším působení radil kromě mé rodiny a přítelkyně i s manažerem a agenturou Sportfin, která mi pomohla zahraniční angažmá zprostředkovat.
S volejbalem jsi začínal v České Lípě, pak ČZU Praha, kde jsi vyhrál několik juniorských mistrovství ČR, pak Liberec (extraligový titul i pohár) a teď, ve 21 letech, bude tvá kariéra pokračovat ve Francii. Tvá sportovní kariéra má rychlý vývoj…
Kdy přišel moment, že jsi věděl, že se budeš živit volejbalem?
Můj sen to byl už brzkém věku na základní škole, kdy se mi dařilo v kategorii starších žáků. Vize stát se profesionálním hráčem se zdála celkem reálná, ačkoliv ta cesta za ní tehdy byla ještě nepředstavitelně dlouhá. Reálně ten moment ale nastal při mém příchodu do Liberce, se kterým přišlo i podepsání první profesionální smlouvy.
Není tajemstvím, že s tebou odcestuje i přítelkyně. Těší se i ona? Povídáte si, kam v okolí během volna budete chodit na výlety?
Ano, do Nice jdeme společně s přítelkyní, která se také moc těší. Ve všem mě maximálně podporuje a vytváří mi výborné podmínky k tomu, abych se mohl naplno věnovat hlavně volejbalu. Zatím probíráme spíše praktické záležitosti týkající se fungování ve Francii, ale máme už i plány na dny volna, vše se však bude odvíjet od povinností v klubu.
Určitě budeš vzpomínat na Liberec. Na co nejvíce?
Strávil jsem tady celkem 4 sezony. Rozhodně na to budu vzpomínat velice rád, zejména na ty první dva, kdy se ke skvělé atmosféře v týmu přidal i ten kýžený úspěch. Myslím, že je na místě, abych poděkoval vedení klubu za to, že mi dalo možnost hrát v Liberci, kde jsem dostal i spoustu prostoru na hřišti a mohl se jim tak odvděčit předvedenými výkony, bavit lidi kolem, fanoušky, rodinu… Velké díky.
Foto: Laura Holubcová
