Vytvořit účet

*

*

*

*

*

*

Zapoměli jste heslo?

*

Martin Lébl je prvním volejbalovým agentem v ČR s licencí FIVB

lebl sportfin
ROZHOVOR - Zkvalitnění a profesionalizace volejbalového prostředí si žádá své! O kus dál se může posunout profesionální trh volejbalových hráčů i v České republice, kde bývalý reprezentant Martin Lébl získal licenci agenta od Mezinárodní volejbalové federace FIVB. 


Co tě vedlo k myšlence, že budeš dělat volejbalistům hráčského agenta?
Byl to logický proces po skončení profesionální volejbalové kariéry. Hrál jsem volejbal 15 let v zahraničí a byl schopen si vybudovat velice rozsáhlou síť osobních kontaktů s manažery a prezidenty klubů v důležitých evropských zemích a tuto skutečnost, spolu s velkým přesahem do českého volejbalového prostředí, jsem se rozhodl nabídnout hráčům. Pomáhat tak, aby se jejich kariéra mohla dobře naplánovat a byl zajištěn hráčův adekvátní růst.

Jsi prvním českým agentem s licencí FIVB. Jaké mezinárodní výhody tato FIVB licence přináší?
Ze strany FIVB je velký tlak na regulaci agentského prostředí, což je správné. Bohužel se lze setkat s nekvalitním či přímo poškozujícím jednaním některých agentů. Tato licence je zárukou pro hráče, že agent s licencí musí dodržovat etický kodex FIVB a další předpisy. V neposlední řadě má agent s licencí od FIVB, v případě problému - např. s výplatou peněz hráčům z klubu, možnost dovolat se k odvolací komisi FIVB, což samozřejmě "agent" bez licence nemůže.

Jaké podmínky od FIVB jsi musel splnit?
Složit mezinárodní on-line zkoušky, které se skládají ze znalosti volejbalového prostředí, právních a ekonomických otázek a složit také nemalou kauci na účet FIVB.

Je známo, že agenti FIVB nesmí pracovat na národních federacích. Je to tak?
Agenti FIVB nesmí být rozhodčí a funkcionáři svazu a národních federací. Tak je to napsáno v etickém kodexu FIVB.

Pracuješ sám, nebo probíhá spolupráce s ostatními agenty?
Jsem velice rád, že se Sportfin nedávno rozrostl do mezinarodní společnosti.  Velkým partnerem je Jakub Novotný, který díky tomu, že vlastní VK Karlovarsko, tak nemůže působit v ČR, ale v zahraničí jsou jeho zkušenosti a kontakty obrovským přínosem. Dále jsem navázal spolupráci v Polsku s Lukášem Fijalkem a na Slovensku s Petrem Pláteníkem, jenž znají velice dobře lokální prostředí. Tato spolupráce k nám přivádí nové hráče z Polska i Slovenska. S ostatními agenty zatím nespolupracuji a díky kontaktům ani nepotřebuji. Chci mít celou situaci pod kontrolou, aby byla zaručená kvalita služeb.

O jaké služby se jedná?
Nabízíme hráčům komplexní služby zastupování vůči klubům. A to jak v ČR tak v zahraničí. Právě velice rozsáhlá síť kontaktů v zahraničí je naše obrovská výhoda. Je o mně známo, že dávám velký důraz na zodpovědné nakládání s penězi během sportovní kariéry, takže se hodně soustředím i na vzdělávání v této oblasti a navrhuji hráčům adekvátní řešení.
Dále jsme schopni nabídnout daňové a právní služby expertů specializující se na sportovní oblast.

Kolik extraligových klubů v ČR s tebou spolupracuje?
Spolupracujeme s naprostou většinou klubů naší extraligy. Kluby už si na tento systém zvykly a převzaly ho z vyspělých volejbalových zemí. Jsem zvědav, jak si letos povede ČZU a Ústí, kde jsme se výrazně podíleli na složení týmu. Po dlouhých diskuzích s prezidenty obou klubů věřím, že se nám posílení týmů povedlo.

Jak vnímáš český trh, je tu dobré podhoubí pro práci agenta?
Český trh je malý, ale i zde jsou velice kvalitní hráči. Juniorští reprezentanti jsou velkým příslibem do budoucna a já jsem rád, že můžu při plánování jejich kariéry asistovat. Kvalita extraligy šla razantně nahoru, což potvrzuje i velký počet cizinců, takže i zde je velký potenciál.

Máš v této oblasti konkrétní vize a cíle?
Mám osobní vizi a cíl. Tím je zkvalitnění a profesionalizace volejbalového prostředí. Velice se to zlepšuje, ale vnímám jeden velký problém. Jako agent vím, že i pro lepší hráče z ciziny je obrovský problém vyplácení peněz při zranění.
V tom se zatím hodně odlišujeme od vyspělých zemí, ale věřím, že i zde se postupně posuneme dopředu.





Autor: Blanka Popelková