Letošní mistrovství světa přineslo opět nádhernou volejbalovou podívanou doplněnou o nečekané výsledky se sladkou tečkou pro polské obhájce titulu.

Po šampionátu se kromě výsledků začaly rojit i další zprávy přímo související s turnajem reflektující nejen jeho sportovní stránku.

Chvalozpěv na polské hvězdy
Tak třeba polský národní tým se nese na vlně slávy a od šampionátu se prakticky nedá na polských sportovních serverech nenarazit na zmínku o národním volejbalovém úspěchu. Kromě kolektivního výkonu a dlouhodobé kvalitní práce s mladými volejbalisty má ale úspěch podle komentátorů především tři jmenovatele: trenéra Vitala Heynena, kapitána Kubiaak a nejzářivější hvězdu a nejužitečnějšího hráče turnaje Bartosze Kurka. Sportovní komentátoři i trenéři se opakovaně předhánějí v tom, kdo lépe popíše jedinečný přínos Kurka pro polský tým a všichni mu shodně věští v novém angažmá v Těšíně průlomovou sezónu. A samozřejmě přišly i konstatování, že polský tým si již nemá co dokazovat, a proto má být napříště nominován i kubánský rodák Wilfredo Leon, který nedávno získal polské občanství.

Trenéři bez práce
Naopak hodně hořkou příchuť měl turnaj pro bulharského trenéra Konstantinova, jehož tým se nedostal dále než ze základní skupiny a po konzultaci s bulharskou federací ukončil trenér své působení u národního týmu. Konstantinov měl již před začátkem turnaje konflikt s druhým liberem Ivanovem a od té chvíle byl pod drobnohledem tamních funkcionářů. I když mu ohledně výběru hráčů nelze vyčíst prakticky nic a během jeho působení dokázal „vypiplat“ několik bulharských nadějí, neúspěch na domácím šampionátu se neodpouští. Za poněkud klidnějších okolností se na rozvázání smlouvy dohodnul i trenér kanadského nároďáku Francouz Antiga. Kanada měla patřit mezi černé koně turnaje, ale nakonec nijak výrazně do průběhu turnaje nepromluvila. Antiga se tak rozhodl napříště trenérské povinnosti u reprezentace odložit a věnovat letní čas své rodině. Oba trenéři se pak zapojí do svých trenérských povinností ve svých klubech: Konstantinov v Novosibirsku a Antiga ve Varšavě.
Kritika systému i vedení šampionátu.

Již před turnajem se ozývaly hlasy odsuzující živé přenosy běžící pouze na placených kanálech odsuzující diváky na nekvalitní neoficiální streamy a mnohým se nezamlouvala ani myšlenka spolupořádání mistrovství světa více zeměmi. Během šampionátu si pak realizační týmy stěžovaly (především na bulharské) pořadatele, že nedokáží flexibilně reagovat a plnit své povinnosti. Dotčení se pak cítili i samotní bulharští fanoušci, kterým se nelíbila (na bulharské poměry) příliš vysoká cena vstupenek, a bohužel celkově sice šampionát dle oficiálních statistik přitáhnul srovnatelné množství fanoušků jako ten před čtyřmi lety v Polsku, ale při některých zápasech byly haly doslova poloprázdné.

Zarážející je pak i celkový systém turnaje, na nějž doplatili kvůli postupové matematice především Francouzi. I ti, jmenovitě pak smečař Lyneel, se také kriticky vyjadřovali k průběhu turnaje a to především k tomu, že postupová matematika se údajně v průběhu turnaje teprve domlouvala (pro postup byl určující počet vítězných utkání, nikoliv „tradičně“ počet získaných bodů i za prohrané tie-breaky), na což Francouzi nakonec doplatili (ačkoliv Lyneel v rozhovoru otevřeně přiznal, že Francouzi sami promarnili své šance a nemají se tak nač vymlouvat).

Mistrovství světa tak jako vždy přineslo zajímavé zápasy, obdivuhodné výkony, ale vyvolalo i diskuzi a kritiku, a tím pádem bude ještě nějakou dobu rezonovat a doznívat ve sportovním světě, a to je pro volejbal jenom dobře…

 

Pro VolleyCountry T. Bajusz