Prvního června zahájil v praxi další etapu své volejbalové kariéry. Jiří Novák vede v Jablonci nad Nisou soustředění reprezentačního mužstva. „Největší rozdíl je, že tu je víc hráčů než v klubu, a tak se musí trénovat na víc kurtech, vymýšlet dělené tréninky,“ srovnává kouč národního týmu a Karlovarska.

Jak jste se zabydlel v roli reprezentačního trenéra?
Jsem rád, že příprava týmu probíhá dobře. Kluci přijeli plní elánu, i když teď toho pod mým vedením mají dost. Pauza byla hodně dlouhá, ale chuť hráčů do práce je znát. Ta přestávka byla hlavně karanténní, takže nikdo nemohl hrát volejbal, možnosti byly omezené.

Na začátku soustředění jste říkal, že budete do přípravy národního mužstva zařazovat nové prvky. Už k nim došlo?
V dané chvíli je dost času, jdeme postupně krok po kroku. Zatím je to takový syrový trénink, kdy ještě neděláme kompletní volejbalové akce, ale jsou to takové jednotlivosti. To uvidím od příštího týdne, až něco z toho aplikujeme konkrétně do hry.

Jaký je pro vás rozdíl mezi vedením národního mužstva a týmu na klubové úrovni?
Největší rozdíl je, že tu je víc hráčů než v klubu, a tak se musí trénovat na víc kurtech, vymýšlet dělené tréninky. My trenéři to tak máme složitější, protože musíme mít tréninky rozpracované do nejmenšího detailu, jak po jednotlivých hráčích, tak i po herních činnostech.

V reprezentačním výběru jsou i tři volejbalisté Karlovarska. Co je potřeba k tomu, aby byl trenér vůči svým klubovým svěřencům objektivní?
Hráčům Karlovarska v reprezentaci určitě neulevuji. Spíš bych řekl, že jsem k nim přísnější. Žádná osobní vazba tu nehraje roli, oni jsou prostě jedni z mnoha. Musí svou výkonností dokázat, že do národního týmu patří.

Na klubové a zároveň reprezentační úrovni pracujete i se členy realizačního týmu, lékařem Oldřichem Vastlem a statistikem Zdeňkem Sklenářem. V čem spočívá výhoda této spolupráce?
Zdeněk Sklenář je u reprezentace dlouhá léta, to není tak, že jsem si ho vybral já, má tady svoje místo. Výhodou naší spolupráce samozřejmě je, že si spoustu věcí nemusíme vysvětlovat. Jen mu naznačím, co je potřeba, a on ví, o co jde. A u Oldy Vastla je to vlastně totéž, on už taky byl součástí národního týmu. Spolupráce s oběma je naprosto vynikající.