Fanoušci ženského volejbalu v Přerově si letos moc krásy neužili. Zubřice se v nové extraligové sezoně doma představily pouze třikrát, ve všech případech navíc neuhrály ani set. Své věrné příznivce tak teď nyní alespoň zdraví třeba prostřednictvím příspěvků na Instagramu. A většinou ze svého domova nebo zaměstnání, žádný společný trénink profesionálního celku se zatím nekoná. Foto: Deník / Ivan Němeček

„Pinknout si desetkrát do balonu v zimě není moc řešení,“ říká trenér Volejbalu Přerov Radim Vlček v rozhovoru pro Deník.

Jaká je aktuální situace v týmu? Hráčky stále necháváte v domácí přípravě?
Jsou doma a individuálně se udržujeme v kondici. Pro nás není moc reálné, abychom trénovali někde jako skupina. Nejsme všichni z Přerova a ani počasí tomu moc nenahrává. Přinášelo by to jen komplikace. Takový trénink by nám nic nepřinesl. Pinknout si desetkrát do balonu v zimě není moc řešení.

Je to pro klub výhodnější i z ekonomického hlediska?
Co si budeme nalhávat, je to pro nás přijatelnější než investovat do cesťáků. Další věc je, že některé holky nám přespávají na hotelu. Navíc teď by byl i problém s ubytováním. Teď si trošku hraji s variantou, že bychom si to rozdělili na přerovskou a brněnskou skupinu. Já bych s holkama, které jezdí z Brna, něco dělal v Brně. Stejně by to ale bylo ve formě kondice.

Věříte, že podobně jako hokejová extraliga může dostat i volejbalová nejvyšší soutěž žen za přísných hygienických pravidel výjimku z vládních nařízení?
Já si moc dobře neumím představit, jak by u nás vypadalo testování před každým zápasem. Ta termínová listina bude tak napěchovaná, že by se z toho stalo hraní sobota – středa – sobota. Nebo sobota – čtvrtek – sobota. Nedovedu si to představit. Že bychom ve čtvrtek večer dohráli a hned šli na testy, abychom je do soboty měli vyhodnocené? Za druhé nevím, jak bychom to ufinancovali. Ty testy nejsou zadarmo, bavíme se o tom, že bychom pokaždé museli testovat patnáct, dvacet lidí. Pro ekonomicky slabší kluby je to nereálné.

Trénujete také juniorky. Jaká je situace u mládeže?
Tam jsem ještě skeptičtější. Teď jsou v domácím prostředí, v amatérském sportu se nemohou potkávat ve více než dvou lidech. Budu posílat individuální plán. Tam si ale myslím, že do konce roku si nepinkneme.

Máte už nějaké informace ohledně možného restartu ženské extraligy?
Ne, zatím žádné nejsou. Nikdo neví, co bude. První se musíme dopracovat k tomu, aby nás nechali trénovat. Nejde lusknout prstem a říct – teď jdete hrát. To by se shodli všichni extraligoví trenéři. Ve sportu je to podobné jako v podnikání. My taky potřebujeme plánovat. Příprava je nějak poskládaná. Když nevíme termín, kdy se to může rozjet, tak se v podstatě můžeme udržovat jen v kondici a síle.

A váš osobní odhad, kdy by extraliga mohla pokračovat?
Já si myslím, že jestli se začne hrát ještě letos, toho prostoru, aby se vše stihlo odehrát dle plánu, bude hrozně málo. Myslím si, že při nejoptimističtějším scénáři bychom mohli začít hrát kolem 15. listopadu. Ale to je fakt optimistický scénář. Spíš si myslím, že až v prosinci. A pak se uvidí, jak se k tomu postavit. Kdyby se hrálo do Vánoc, možná něco mezi svátky, pak by začal nový rok a bylo by to na hraně, abychom to stihli. Pak je tam ještě Český pohár. Takže teoreticky se může ještě měnit i systém soutěže. Protože věřím, že zájem všech bude, aby se soutěže dohrály. Zatím relativně asi čas je. Uvidíme.

 

 

 

 

Autor:  Ivan Němeček
Zdroj:  prerovsky.denik.cz