ROZHOVOR – Pochází z rodiny slavných sportovců. Bratr válí jako gólman ve fotbalové Slavii, táta patří mezi legendy volejbalu. Foto: Lucie Kolářová společně s bratrem Ondrou, který chytá ve Slavii.
Rodina Kolářova má sportovní geny. Vladimír Kolář válel ve volejbale za Duklu i ve Francii. Jeho syn Ondřej je gólman ve fotbalové Slavii Praha a i dcera se drží sportovního řemesla, jako otec. Válí za libereckou Duklu, a jak se svěřila pro Liberecký deník, letos mají ty nejvyšší ambice.
Jak dlouho hrajete volejbal? A proč jste si vybrala zrovna tento sport?
Volejbal hraji od 5.třídy, tudíž již osmým rokem. Celá má rodina aktivně sportuje, ale hlavním důvodem byl taťka, který hrál volejbal i v zahraničí, a to konkrétně ve Francii. Také působil v Dukle Liberec a dlouhá léta i v reprezentaci. Mě to vždycky táhlo k míčovým sportům, takže vyhrál volejbal.
Hrajete za Duklu Liberec. Jak jste spokojená s výsledky vašeho týmu v dosavadní sezoně?
Jsem velice spokojená s našimi výsledky, jak s juniorskými, tak s ženskými. Bohužel nám nevyšlo poslední domácí ženské utkání s největšími favoritkami z Olomouce, ale pevně věřím, že jim to vrátíme.
Fungujete jako ženský kolektiv i mimo zápasy. Zajdete si na kafe nebo někam jinam zrelaxovat?
Řekla bych, že ženský kolektiv tu funguje na jedničku. Nás mladé tu perfektně přijaly. Hodně nám pomáhají, radí a dá se říct, že nás připravují na život v seniorské extralize. Na kafe chodíme před domácími zápasy, před venkovními chodíme na obědy.
Měříte 169 cm a v týmu patříte mezi menší hráčky. Hra je pro vás asi trošku obtížnější, ne?
Na mém postu libera výška nevadí. Jsem mladá a samozřejmě si ráda na tréninku zaútočím, ale proti takovým vysokým hráčkám to obtížné pro mě je. I když v reprezentaci jsem první kvalifikaci na Evropu hrála na smeči. Jsem dravá a ohromně mě baví se vyblbnout občas na smeči, ale nedorostla jsem takové výšky jako můj bratr, který má téměř dva metry a oproti mně je to fakt velký rozdíl.
Váš bratr je gólmanem ve Slavii, že?
Ano, chytá tam a teď je jedničkou. Na rozdíl ode mě má ale 194 cm, takže je dost vysoký a na gólmana má tak výšku ideální.
Jaké jsou ambice Liberce v letošní sezoně?
V letošní sezoně jsou určitě ambice vysoké. V ženské soutěži si troufnu říct, že na nejvyšší příčky, máme tým, který se může porvat o první místo a porazit tak favorizovanou Olomouc. Ženská extraliga je nesmírně vyrovnaná a často zápasy dopadají s překvapivými výsledky. V juniorkách jsme zatím neporažené, z 8 zápasů máme 24 bodů, což znamená plný počet, a jen jeden ztracený set, takže i v této soutěži jsou ambice velmi vysoké.
Čeho byste ve své kariéře chtěla dosáhnout?
Chtěla bych se dostat do základní sestavy v ženské extralize, ale přece jen jsem prvním rokem teprve juniorka a přesun do žen je náročný. Přála bych si dostat se do ženské reprezentace a poté si zahrát třeba i někde v zahraničí. Studuji na zdejším Jeronýmově gymnáziu s individuálním plánem, jelikož máme tréninky v době školy. Na gymnáziu mi vychází maximálně vstříc, za to jim moc děkuji. Chtěla bych tu udělat maturitu, snad se mi to za rok podaří.
V čem si myslíte, že je největší rozdíl mezi mužským a ženským volejbalem?
Moc nejde porovnat ženský a mužský volejbal. Ženský je hodně o servisu, a troufnu si říct, že ženské plachtící servisy jsou zákeřnější než mužské. Mužský je zase dynamičtější. Fanoušek volejbalu si přijde na své určitě v obou kategoriích.
Autor: Martin Doležal
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/
