V červenci úspěšně reprezentoval Česko na Evropském olympijském festivalu mládeže a záhy se zapojil do přípravy extraligového Karlovarska. Sedmnáctiletý smečař Matěj Pastrňák bude i v nadcházející sezoně nejmladším hráčem na soupisce vítězů domácího Superpoháru. „Konkurence je jako vždy vysoká, ale věřím, že jsem se přes léto dostatečně posunul, abych se na hřiště dostal více než minulý rok,“ věří odchovanec pražského volejbalu. Foto: VK ČEZ Karlovarsko
Vraťme se ještě k letnímu období, kdy ses podílel na bronzu reprezentace na Evropském olympijském festivalu mládeže. Kam řadíš takový výsledek?
Bronzovou medaili na olympijském festivalu mládeže řadím hned vedle bronzové medaile z minulého ročníku extraligy mezi své největší úspěchy. Byla to skvělá akce a moc si cením toho, že jsme bronz uhráli.
Jaký potenciál podle tebe má tato generace hráčů narozených v letech 2005 a 2006?
Podle mě má tahle generace ještě stále hodně před sebou, a hlavně velký potenciál se i nadále zlepšovat. V týmu máme hodně kluků narozených v roce 2006, takže bylo jasné, že bude chvíli trvat, než se dostaneme na stejnou úroveň jako ostatní týmy. Teď si ale myslím, že jsme to dokázali, a snad se nám ani na příštím turnaji umístění v top evropské čtyřce nevyhne.
Klubová příprava Karlovarska probíhá už dva měsíce. V čem vidíš sílu vašeho týmu, který se z valné části proměnil?
Sílu našeho týmu oproti ostatním vidím hlavně v defenzivních činnostech a v podání. Útočit umí v dnešní době každý, ale právě obrana a podání jsou klíčem k vítězství v zápasech.
Na postu smečaře jsou na soupisce Karlovarska hráči ze čtyř různých zemí. Jak vnímáš boj o sestavu a svoje šance v takové konkurenci?
Přišli Chorvat Marelič a Američan Olivier, zůstali jsme já a všem karlovarským fanouškům známý Kuba Ihnát. Konkurence je jako vždy vysoká, ale věřím, že jsem se přes léto dostatečně posunul, abych se na hřiště dostal více než minulý rok.
Během léta se připravuješ nejen jako smečař, ale i na postu univerzála. Může i tohle být tvoje budoucnost?
Jako univerzál spíše zaskakuji za Patrika Lamance, který se poslední týden necítil úplně nejlépe. Je sice pravda, že v minulosti jsem už na účku hrál, ale pořád jsem smečař a tím chci zůstat. Jestli ale trenér bude potřebovat, abych hrál nějaký čas na účku, nedělá mi to problém.
V Karlových Varech jsi nastoupil do třetího ročníku sportovního gymnázia. Prozraď, jaké máš ve škole výsledky.
Každý, kdo někdy dělal profesionální sport, ví, že skloubit ho se školou není jednoduché. Moje známky se pohybují většinou okolo trojky. Někdy trochu lepší, jindy zas trochu horší. Hodně se to odvíjí od daného předmětu.
Tvým třídním učitelem je člen VK Karlovarsko a hráč B-týmu Vít Mašek. V čem je jiný za katedrou a na volejbalovém hřišti?
Víťa je mým třídním už druhý rok, za což jsem hrozně rád. Pomáhá mi hlavně domlouvat vše s ostatními učiteli. Ve škole a na volejbale to moc velký rozdíl není. Kdo Víťu zná, ví, že je to velký pohodář. Ale samozřejmě když ho někdo naštve, umí být i velmi přísný.
Zdroj: VK ČEZ Karlovarsko
