Týden po zisku titulu oslaví Daniel Pfeffer jednatřicáté narozeniny. A věřte nebo ne, v nejvyšší volejbalové soutěži má za sebou už čtrnáct sezon. Polovinu z nich odehrál za Karlovarsko, a je jediným, kdo jako aktivní hráč zažil oba mistrovské tituly klubu. Foto: VK ČEZ Karlovarsko

volejbalová cvičení o zeď

„Tenhle titul je zase jiný, doba covidová nám nedovolila bojovat o medaile loni, tak je to letos taková dvojitá satisfakce,“ srovnal Pfeffer triumfy z let 2018 a 2021.

Na postu libera patřil v extralize k nejlépe hodnoceným hráčům. V celé sezoně nevynechal jediné utkání. Na cestě za titulem bojoval za svůj tým ve čtyřiatřiceti zápasech, odehrál všech 127 setů. „Naštěstí se vyhýbala zraněním, ale mentálně to byla hodně těžká sezona, zlato je krásné zadostiučinění po tom celém roce,“ ulevil si rodák z Prahy.

Vyčerpávající sezona skončila na hřišti v pondělí 19. dubna. Když v pátém finále s Českými Budějovicemi proměnili domácí svůj druhý mečbol, Pfefferovi se podlomily nohy a skácel se k zemi. „Pamatuji si jen, že jsem se složil a vypnul tělo. Přišla obrovská úleva,“ popsal.

Sám patřil i v rozhodujícím duelu k pilířům karlovarské sestavy. Ačkoli z pozice libera nemůže pomoct na podání ani útočit, jeho jisté zákroky v poli posouvaly tým k titulu stále blíž. „Určitě bylo potřeba chvílemi psychicky podpořit kluky, ale ustáli jsme to všichni společně, a proto máme zlato na krku,“ jásal Pfeffer.

A kde bude mít extraligová medaile v domácnosti Pfefferových svoje místo? „Popravdě ani nevím,“ culil se dvojnásobný mistr republiky. „Tyhle věci předávám manželce a ta mi to někam zakládá, aspoň doufám… a musím říct, že to, co mi manželka vytváří doma za zázemí, je základem mých sportovních úspěchů. Bez ní a našich kluků by to pro mě nemělo smysl. Jsou můj svět a já je miluju nade vše.“