První gratulace patří ženské volejbalové reprezentaci. Své účasti na letošním Mistrovství světa se zhostila se ctí a kolektivní herní výkony družstva byly na hraně současného maxima. K ještě lepšímu výsledku a postoupení do dalších osmifinálových bojů mezi světovou elitu stačilo málo. Zaklepání na dveře širší světové špičky bylo prokazatelné.

volejbalová cvičení o zeď

Družstvo má z hlediska věkového složení svůj růstový potenciál. Důležité bude, zda existuje v současné době rezerva na všech postech pro další kvalitativní doplňování tohoto týmu. A to je úkol, který stojí především na celém systému výchovy mladých hráček v českém prostředí, správného výběru směru koncepce českého ženského volejbalu . Cest k úspěšnému působení ve světové špičce jak ukazuje toto MS je více. A především také potřeba poctivě odvedené práce všech zainteresovaných osob na úrovni svazové a především v českých volejbalových klubech. Konstatování reprezentačního trenéra Giannise Athanasopoulose o potřebě vystoupení členek reprezentace ze své komfortní zóny v českých klubech má jistě své opodstatnění. Je potřeba pravdu hledat a říkat. Ale vzhledem k tomu, že členky české reprezentace mohou výchovně vzejít pouze z českých volejbalových klubů , mohlo být toto tvrzení přece jenom k českému volejbalovému prostředí taktnější. Důsledná analýza nejenom výkonu samotného družstva, ale především všech herních koncepcí které byly na MS předvedeny bude na místě. Zajímavé bude sledovat jak si povedou soupeřky našeho družstva ze skupiny v dalších bojích. V tomto patří poděkování České televizi , která uvádí toto MS v takové šíři.
Česká stopa v české mužské extralize
Je obdivuhodné, jak v této ekonomicky složité době managmenty volejbalových extraligových klubů bojují o kvalitu složení svých týmů. Počet zahraničních hráčů v české extralize roste , výrazně posiluje konkurenci v jednotlivých týmech pro uplatnění českých hráčů a vytváří z české extraligy hráčsky nonkomfortní prostředí s tlakem na hráčské uplatnění v základních sestavách. Pokud pozice zahraničních a českých hráčů zůstane v poměru 50/50 je to stále v pořádku a je zde dostatek prostoru v kádrech pro kvalitní český hráčský potenciál. Už samotný začátek soutěže ukázal , že je možné se těšit na řadu atraktivních zápasů a letošní ročník české extraligy by mohl opět pozvednout svoji prestiž v rámci evropského klubového volejbalu. Skutečnou kvalitu především ukážou boje našich klubů ve všech evropských klubových soutěžích.

Válka je vůl
Je pro mě překvapením, že jsem v současné době a mezinárodně složité hrůzy v éteru nezaslechl tuto píseň skupiny SYNKOPY 61 ze 60.let minulého století, mimo jiné mimořádně aktuální.
K tomu si dovolím jednu velmi osobní vzpomínku. V dřevěné skříňce šatny na volejbalových kurtech Tesly Brno na Francouzské ulici před více jak 50.lety také přebýval kožený volejbalový míč „Polák“ . Propisovačkou měl na sobě vytvořen jednoduchý nápis NEKODA.
Katsutoshi Nekoda je japonskou volejbalovou nahrávačskou legendou, která stála u úspěchů japonské mužské reprezentace v 60. a 70.letech . Pro moje dorostové působení v Tesla Brno se stal po mém shlédnutí zápasů Japonců v Brně v roce 1969 na Zimním stadionu idolem, vzorem a také dorostovou přezdívkou. Osobně potkat s ním se mi nikdy nepodařilo. V průběhu doby jsem zaznamenal smutnou událost jeho předčasného úmrtí v pouhých 39 letech na rakovinu. V návaznosti na utkání našich děvčat s Japonkami na letošním MS jsem si opět na tuto mimořádnou osobnost vzpomněl a zapátral na Google. A zjistil jsem následující:
Katsutoshi Nekoda (猫田 勝敏, Nekoda Katsutoshi, born February 1, 1944 in Hiroshima – died September 4, 1983) was a Japanese volleyball player.

Zdeněk Cikrdle – Nekoda