Za osm sezon v pozici trenéra dovedl volejbalisty Karlovarsko k osmi medailím v národním poháru, třem extraligovým titulům a k triumfům v obou dosavadních finále českého Superpoháru. Po zisku ligového bronzu Jiří Novák své úspěšné klubové angažmá ukončil. „Jirka Novák u nás zanechal obrovskou stopu, od samého začátku pomáhal tvořit klub po sportovní stránce, a to jednak u A-týmu, ale také pro jeho spojení s mládeží,“ uznal předseda VK ČEZ Karlovarsko Jakub Novotný. „Vytvořil základní pravidla pro fungování realizačního týmu a celého družstva. Společně jsme nastavili tak důležitou firemní kulturu. Myslím, že on nastavil sportovní prostředí, které bylo v české extralize na nejvyšší úrovni, a jednu dobu bezkonkurenční. Proto máme s Jiřím Novákem tři tituly.“ Foto: VK ČEZ Karlovarsko
Z trenérské práce a zkušeností Jiřího Nováka bude Karlovarsko dál čerpat. Vedení klubu vyzdvihuje řadu jeho vlastností i přístup k volejbalu. „Plánování práce, jeho pečlivost, na kterou jsme si zvykli, chuť k detailu,“ vypočítal šéf klubu Novotný. „Naučil nás i klidu a trpělivosti, která speciálně mně jako mladému klukovi chyběla. První titul jsme získali po čtyřech letech práce, za dva roky pak další dva. Každá věc chce svůj čas, příkladem byla výchova smečaře Lukáše Vašiny. Hlavně se teď klub řídí Novákovým základním pravidlem: Nejde ti to? Máš konkurenci? Pak musíš pracovat víc a sveřepěji. Proto jsme se třeba ani letos v semifinále za stavu 0:2 nevzdali. Jasně, nakonec to nevyšlo, ale jediný balon jsme nedali zadarmo. To zdobilo A-tým pod jeho vedením. Proto jsme pak věděli, jak hrát o třetí místo, a máme medaili. Každý balon, každá medaile se počítá, i proto se o medaile hraje i v Polsku nebo v Itálii.“
Jiří Novák posílil VK ČEZ Karlovarsko v roce 2015, po roce fungování klubu. A začátky jeho spolupráce s vedením nebyly zrovna hladké. „Spolupráce byla nejdřív divoká,“ připustil Jakub Novotný. „Já jsem si tehdy myslel, že můžu kecat do všeho, ale on mi rychle vysvětlil, že takto to fungovat nemůže, a já se zklidnil. Večer po zápase jsem přestal volat a tlačit na něj. Tak jsme si nastavili pravidla a fungovalo to bez problémů. Myslím, že i povahově jsme se doplňovali: on kliďas a já lehce tvrdohlavá, agresivní povaha. Z našich společných chvil vzešlo mnoho blbin, ale také zásadních sportovních rozhodnutí klubu. Myslím, že mi to bude chybět.“
Jaký pro vás byl poslední zápas na lavičce Karlovarska?
Abych řekl pravdu, ani jsem to nijak zvlášť nevnímal, byl jsem úplně ponořený v utkání. Spíš jsem pak byl hrozně rád, že se nám podařilo uhrát medaili. A hlavně, já to neberu tak, že je to navždycky. Nikdy nevíte, kam vás cesty zavedou, třeba budu za pár let zase ve Varech.
Dlouhou, osmiletou štaci jste zakončil výhrou, to je pro vás sladká tečka, že?
Vždycky je příjemné končit výhrou. Samozřejmě jsme chtěli být výš, ale v té vyrovnané soutěži to prostě bylo tak, že kdo si uhrál finále, ten tam byl.
Domácí „trojboj“ v uplynulé sezoně jste zvládli s bilancí výhry v Superpoháru, finálové účasti v národním poháru a bronzu v extralize. Jsou to pro vás uspokojivé výsledky?
Globálně jsou ty výsledky uspokojivé. Ukázalo se, že každému z té nejlepší čtyřky seděl nějaký soupeř. Pro nás to byly České Budějovice, které jsme porazili v Superpoháru a v semifinále poháru. Takže záleželo, jak se v extralize ty dvojice potkají. Vyrovnanost byla ohromná, hrála se spousta vyrovnaných zápasů, které skončily o dva body. Loni se to přiklonilo k nám, letos už ne.
Kdybyste měl možnost, udělal byste zpětně něco jinak?
Po bitvě je každý generál. Každá sezona má nějaký vývoj. My jsme v té letošní byly málokdy kompletní na určitých pozicích, a tak ta rozhodnutí o sestavě byla často nucená. Ano, v některých zápasech se dalo udělat něco jinak, ale na to už je teď pozdě. Člověk si musí stát za svým, i když to pak třeba nevyjde.
Jak důležité bylo pro tým Karlovarska úspěšné vystoupení v pohárové Evropě?
My klademe na Evropu veliký důraz, je pro nás důležitá tak jako česká liga. Nebereme to tak, že se soustředím jen na nějakou soutěž, a jinou naopak upozadíme. Evropské poháry se nám povedly. Dostali jsme od vedení klubu takovou challenge, abychom vyhráli dva zápasy v Lize mistrů. To se nám podařilo, navíc jsme sehráli doma perfektní zápasy s favority a korunovali to vítězstvím v Poháru CEV nad Belchatówem. Celkově jsem s evropskými poháry nadmíru spokojený.
Jak jste se za sezonu, v níž Karlovarsko bojovalo ve čtyřech soutěžích, odměnil?
Nijak. Jsem rád za kluky, že jim naše výsledky dodaly sebevědomí a že si sami potvrdili, že volejbal umí hrát.
Co jste prožíval při loučení s klubem, ve kterém jste strávil osm let života?
To je stejné, jako jsem říkal na začátku, nejsem nějak sentimentální člověk. Můj odchod nebyl nucený, ale šlo o to, že mojí práce je moc, a tak jsem se musel rozhodnout pro jeden úvazek. Do Karlových Varů budu dál jezdit dívat se na volejbal.
Čeho si za těch osm let v Karlovarsku ceníte nejvíc?
Toho, jaké tu byly perfektní vztahy ve sportovním úseku. Jak v trenérském štábu, i když přicházeli noví asistenti, tak ve vedení klubu. Všichni jsme táhli za jeden provaz a snažili se dělat pro úspěch maximum. A na to je navázaný ten postupný růst klubu. Když se ti něco povede, chceš, aby se příští rok dařilo ještě víc. A potěšilo mě, jak za tím úspěchem šli sami hráči, kteří se taky postupně měnili. Kluci přinesli na hřiště buldočí povahu.
Teď už je za dveřmi první reprezentační akce, Zlatá Evropská liga. Půjde tam především o sehrávání mužstva pro vrcholy roku a o boj hráčů o pozice v týmu?
Ze začátku nám v přípravě bude pár lidí chybět, protože dohrávají svoje ligy, někteří si zase potřebují po sezoně odpočinout. Proto se taky objevují hráči, kteří ještě v národním týmu nebyli, a já je chci vidět. A pro ty to bude boj, aby se o místo v sestavě poprali.
Ve druhé polovině roku čeká český národní tým mistrovství Evropy a krátce nato olympijská kvalifikace. Dá se porovnat důležitost těchto soutěží?
To je těžké. Řeknu to tak, že tím, že je mistrovství Evropy před kvalifikací, tak je teď důležitější mistrovství Evropy. A pak až bude důležitá olympijská kvalifikace. Tam bude dosažení uspokojivého cíle, což je postup, hodně komplikované. Cílem na Evropě bude zase dostat se do osmičky.
To čeští volejbalisté dokázali na posledním šampionátu, kde porazili olympijské vítěze Francouze či pozdější finalisty Slovince.
Základním cílem na mistrovství Evropy bude postup ze skupiny. Tam budeme bojovat o to, abychom si vytvořili co nejlepší pozici, a pak se uvidí, na koho narazíme v boji o čtvrtfinále. A nejsme naivní, že budeme každé dva roky porážet týmy ze světové top pětky. Ale všechno se ukáže až na hřišti.
Jakou tvář bude mít současná reprezentace pod vaším vedením?
Já jsem předně rád, že se nám před sezonou podařilo zase dostat pár kluků do zahraničí. Trochu mi kazí radost, že ne všichni v zápasech hrají. Uvidíme, jak budou po sezoně vypadat, jestli jim nebude chybět herní praxe. Ale půjdeme zase vlastní cestou. Jsem hlavně rád, že pro ty kluky má národní tým kredit a že chtějí reprezentovat.
Zdroj: VK ČEZ Karlovarsko
Foto: TZ VK ČEZ Karlovarsko
