Volejbal patří z důvodu rychlé výměny na malém prostoru k jedné z koordinačně nejnáročnějších míčových her. Abychom využili všech možností ke zvýšení výkonu, je třeba ve volejbalovém tréninku zařadit nejen trénink techniky, taktiky a samotné hry, ale také trénink koordinačních schopností.
Koordinační trénink se v trenérské praxi čím dál více prosazuje jako samostatný článek, přesto stále nedosahuje takového významu jako trénink kondiční. Efekty koordinačního tréninku mají přitom o mnoho delší trvání než kondiční trénink. Sice se projeví až po dlouhodobém systematickém tréninku, vydrží však do konce sportovní kariéry.
Význam koordinačních schopností
– urychlují a usnadňují motorické učení
– ovlivňují již dříve osvojené dovednosti
– umožňují efektivnější využití energetického potenciálu (ekonomie pohybu)
– přispívají ke kultivovanějšímu estetickému projevu
Metodické poznámky k rozvoji koordinace
– trénink pro děti a mládež, nejlépe před pubertou (začít ve věku 6-8 let i dříve)
– cvičení koordinace zařazovat na začátek tréninkové jednotky, před vytrvalostí a silová cvičení
– klást důraz na opakované řešení situací, ve kterých se sportovec vypořádává s koordinačně náročnou pohybovou činností
– neustále rozšiřovat pohybové zkušenosti a vytvářet nové struktury pohybu
– cvičení provádět v mnoha obměnách (kotoul na 10 způsobů) nebo (změny rytmu) a měnících se podmínkách.
– procvičovat kombinace již dříve osvojených a zvládnutých prvků
– cvičení provádět v přiměřené intenzitě, dbát na kvalitu provedení
– postupovat od nejjednodušších cviků ke složitějším, od stálých podmínek k proměnlivým (uvnitř, venku)
– cvičení s dodatečnými informacemi: omezení nebo naopak vyzdvižení funkce jednoho z analyzátorů (cvičení se zavázanýma očima, cvičení složitějších – asymetrických pohybů před zrcadlem)
– cvičení provádět pod tlakem (vysoká rychlost, dodatečné informace, rušící vlivy z okolí), provádět několik činností současně (slalom s driblinkem, žonglování hlavou v chůzi aj.), nebo cvičení po předchozím zatížení
Foto: missuniverse.com