Třetí etapou projektu Volejbalový život | 8 etap volejbalového vývoje je Škola trénování pro chlapce ve věku 9 až 12 let a dívky 8 až 11 let. Cílem třetí etapy je zlepšit celkové dovednosti včetně takových, které jsou stěžejní pro volejbal.

Hlavní činnosti v etapě Škola trénování
Volejbalový diagram
Fázování rozvoje dovedností

Jedno z nejdůležitějších období rozvoje sportovních dovedností u dětí je mezi devátým a dvanáctým rokem věku, před započetím růstového spurtu. V tomto věku jsou děti vývojově připravené osvojovat si obecné sportovní dovednosti, které jsou základem veškerého dalšího sportovního vývoje.

Tento stupeň je citlivým obdobím zrychlené adaptace na proces osvojování si dovedností. Raná specializace u sportů, které patří mezi sporty s pozdější specializací, může být škodlivá pro další stupně rozvoje dovedností.

V této etapě je též vhodné seznámit děti s regeneračními technikami. Představit koncept podpůrných tréninkových prostředků, základních vědomostí o zahřátí, zklidnění, protahování, výživě, pitném režimu a mentální přípravě.

Hlavní činnosti v etapě ŠKOLA TRÉNOVÁNÍ

  • Dále rozvíjet všechny základní pohybové dovednosti a učit obecné dovednosti, které jsou základem sportů. Pokud se tak nestane, je ztracená významná příležitost, a je tak ohrožena schopnost mladého hráče/sportovce naplnit svůj potenciál.
  • Zahrnout posilovací cvičení s užitím vlastní tělesné váhy dítěte, medicinbalu a gymnastického míče.
  • Představit cvičení využívající skákání nebo jiná rutinní cvičení, která pomohou v rozvíjení síly a výkonu.
  • Dále rozvíjet vytrvalost prostřednictvím štafetových běhů a nepřetržitých herních aktivit.
  • Dále rozvíjet flexibilitu prostřednictvím protahovacích cvičení.
  • Dále rozvíjet rychlost prostřednictvím specifických aktivit, které se soustředí na obratnost, rychlost a změny směru během rozehřátí.
  • Dále rozvíjet mentální dovednosti zahrnující soustředěnost a vizualizaci.
  • Zajistit vývojově vhodné soutěže, ideálním prostředkem je minivolejbal.
  • Rozpoznat sporty, které má dítě rádo a k nimž může mít vlohy, neboť radost a úspěch zvýší pravděpodobnost, že dítě bude aktivní pro život. Zúžit záběr na tři sporty.
  • Podporovat nestrukturovanou volnou hru.
  • Doporučená roční aktivita (volejbal včetně ostatních sportů) 320 – 530 hodin
  • Doporučená roční aktivita pro samotný volejbal 170 – 300 hodin

TIP: Ideálního průvodce pro rozvoj minivolejbalu a etapu “Škola trénování” naleznete v online kurzu Ivana Pelikána, který se věnuje minivolejbalu jako vstupu do světa velkého volejbalu pro děti ve věku od 9 do 12 let.

Volejbalový diagram

volejbalový život diagram zábavný základ

HRÁČ – HRAJE
V této věkové kategorii (při daných schopnostech mladých hráčů) je nejlepší formou učení prostřednictvím hry. To se nevztahuje pouze na samotné i upravené hry, ale také na jednoduchá cvičení a provádění cviků. Konkrétní techniky a korekce mohou být integrovány do celé činnosti, při zachování maximální angažovanosti a radosti. To také zajistí, že hráči získají pozitivní a motivující zkušenosti.

TRENÉR – VEDE
Pro usnadnění potřeb a schopností mladších hráčů by trenér měl působit jako rádce a poskytovat prostředí pro hráče, aby objevovali hru bezpečným a vzrušujícím způsobem. Opravy techniky a rady by měly být jemné a jednoduché a měly by se zabývat otázkami v širokém, nikoliv detailním pohledu.

HRA – ZÁBAVA
Konečný produkt by měl být zábavný a bezpečný zážitek. Hráči v tomto období se budou účastnit aktivit, které jsou pro ně příjemné a odměňující. Jak hráči zrají a rozvíjejí větší své herní kapacity, jejich potřeby a požadavky hry se také změní.

Následující faktory hrají roli v mentálním, kognitivním a emočním vývoji jednotlivců na stupni škola trénování:

Mentální a kognitivní
Děti začínají lépe chápat, jak svět funguje, a jsou vývojově připravené osvojit si obecné sportovní dovednosti, které jsou základem veškerého zdatnostního vývoje. Mohou se řídit přímými instrukcemi, ale budou mít potíže s vnímáním abstraktních výroků.

Emocionální
Děti si vytvářejí svoji představu o sobě a cítí se bezpečně, pokud je trénink rutinní a má daný řád. Jsou také s to posuzovat vlastní chování a chování druhých. Protože jsou děti schopné rozpoznat rozdíly ve schopnostech, a srovnávají sebeocenění s tím, jak je oceňují ostatní, hrozí riziko, že pokud usoudí, že nedosahují úrovně druhých, mohou se vyhnout účasti. Je důležité pomoci dětem rozvinout dovednosti na podobné úrovni, jakou mají jejich vrstevníci.

Fázování rozvoje dovedností

U každého volejbalisty dochází k rozvoji volejbalových dovednostní. Pro správné provedení dovednostní je důležité stanovit dovednostní cíle. Cíle týkající se porozumění podnětům (PP) a rozhodovacímu procesu (RP) v rámci provedení dovednostní. V jednotlivých etapách volejbalového vývoje hráče vám nabízíme fázování rozvoje dovednostní.

V předcházející etapě Zábavný základ docházelo k rozvoji dovednostních cílů ve dvou fázích rozvoje dovednostní, a to počáteční zájem a nábor. V etapě Škola trénování se přidává třetí fáze a čtvrtá fáze – a to fixování dovedností a zdokonalování & variace. Ve třetí a čtvrté fázi by již v této etapě měli být děti v pohybu, chytání a házení míče.

Na jaké dovednostní cíle se v etapě Škola trénování soustředit?

1. Pohyb a chytání
a) Z dobré přípravné pozice se přeorientujte/rychle rotujte v okamžiku, kdy míč přechází přes síť, a využijte řádně provedený pohyb vpřed, vzad a do stran

2. Házení
a) Házení obouruč

3. Podání
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces), (formace, pozornost a schopnost přihrávačů)
b) Spodní
c) Plachtící bez výskoku z místa

4. Přihrávka
Bagrem
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces), (pohyb hráče a práce s míčem při podání)
b) Přihrávka bagrem z plachtícího podání

5. Příjem podání
a) 2 hráči
b) 3 hráči postaveni do formace písmena V

6. Nahrávání & Herní systémy
Nahrávka bez nahrávače
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces) (přijímající hráč nebo vychýlení míče z původního směru)
b) Přihrávka zadarmo – přihrávky na krátké i dlouhé vzdálenosti
c) Náhra z 2. míče (přední hráč jinému hráči přední řady)
d) Náhra z 2. míče (zadní hráč přednímu hráči)
e) Náhra z 2. míče (přední hráč zadnímu hráči)

Nahrávač
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces) (přihrávající hráč, spoluhráči & protihráči)
b) Pozice vpředu u sítě
c) Pozice vzadu
d) Práce nohama při míčích mimo systém

Útočná formace
a) Útok 4-0

7. Útočná hra
Základní
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces) (náhra, míč)
b) Náběh, úder & dopad
c) Jednotlivé výměny po útoku

Smečaři
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces) (náhra, míč, blokaři & obránci)
b) Směry vedení útoku (diagonála, ostrá diagonála, lajna)
c) Pomocné útoky (ulité míče)
d) Pomocné útoky (rolované míče)
e) Proměny útočného stylu

8. Blokování
Základní
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces) (míč, nahrávač, míč, smečař)
b) Pozice buď připraven, hýbej se & blokuj (1 hráč)

9. Obrana
a) PP (porozumění podnětům) + RP (rozhodovací proces) (míč, nahrávač, míč, moji blokaři – využití periferního vidění, smečař)
b) Postoj, pozice buď připraven, hýbej se & vyber míč v pádu
c) Odbití míče v pádu „rybičkou“ vpřed/pádem do strany & „rybičkou“ vpřed s nataženou paží (muži)

10. Blokové/Obranné systémy
Základní
a) 3 hráči v postavení ve tvaru V
b) Organizace hry pro výběr míčů zadarmo

Počáteční zájem
O co se jedná a co očekávat jako trenér? Jde o prvotní kontakt, který hráč s tak specifickou herní dovedností, vůbec získává. Možná ani netuší, jak se zachovat, aby danou dovednost provedl v praxi.

V této fázi hráči potřebují mít jasnou představu toho, jak vypadá správně provedená herní dovednost (dobré demonstrativní předvedení). Měli by porozumět základním herním pozicím, postojům a herním vzorům, zapojovaným do akce. Při realizaci dané dovednosti by se měli cítit jistě. Cílem je dosažení komfortní úrovně při některých herních činnostech nebo pocitech, s nimiž nejsou hráči seznámeni, a které jsou součástí dovednosti, kterou se mají naučit.

Nábor
Jde o rané stádium učení se, při níž je hráč schopen:
1. zkoordinovat klíčové pohybové prvky dané dovednosti a
2. provést je ve správném pořadí, avšak v jejich hrubé nezafixované podobě.
Pohyby nejsou dobře synchronizovány, příp. stále nejsou pod kontrolou, a postrádají rytmus a plynulost. Jejich provedení je nekonzistentní a postrádá preciznost. Hráč musí přemýšlet o tom, co on/ona dělá, zatímco tuto dovednost provádí. Jak vlastní podoba, tak i provedení takové dovednosti mají tendenci se rapidně zhoršovat, snaží-li se hráč provést pohyby příliš rychle nebo, když je pod tlakem, což může být právě v případě, jedná-li se o soutěžní herní situaci.

V této fázi hráči potřebují jasně porozumět tomu, co mají dělat, proč to zapadá do ‘herního plánu’, a tak si vytvořit dobrou představu o úkolu, který je třeba provést. Doporučujeme provádět mnohočetná opakování celé dovednosti vlastním tempem a v podmínkách, které jsou relativně stabilní, snadné a bezpečné. Je-li to vhodné, pak se doporučuje procvičovat na obou stranách hřiště. Učte děti rychle a cyklicky přesměrovat pozornost z míče na okolní prostředí. Hledejte řešení samostatně pomocí metody pokus-omyl na základě zpětné vazby od trenéra.

Fixování dovedností
Co by měl očekávat trenér? Hráč vykonává pohyby nebo příslušnou herní dovednost ve správné podobě. Řízení pohybů, synchronizace a rytmus jsou dobré, provádí-li je za snadných a stabilních podmínek. Herní dovednosti lze za těchto podmínek konzistentně opakovat. Některé prvky herních dovedností se musí procvičovat, dostane-li se hráč pod tlak jako např. změna podmínek, či nárůst požadavků, avšak výkon hráče zůstává nekonzistentní.
Hráč začíná rozvíjet svůj vlastní osobitý herní styl.

Hráči v této fázi potřebují být vystaveni spleti rozmanitých situací a provádět mnohočetná opakování v různých podmínkách. Mít jasně nastavený cíl jak pro vlastní podobu dovednosti (správné provedení), tak i pro výsledek jednotlivých herních akcí. Zažívat výzvy složitějších a náročnějších úkolů nebo podmínek a hledat vícero řešení metodou pokus-omyl na základě zmenšující se zpětné vazby trenéra. Procvičovat pohyby nebo dovednosti v podmínkách, v nichž převládá únava, nebo se násobí požadavky na soutěživost, a hráči se vypořádávají s následky chyb.

Zdokonalování & Variace
Všechny pohybové prvky jsou zautomatizovány, což hráči umožňuje se zaměřit na okolní prostředí, zatímco vykonává všechny herní činnosti a rychle se přizpůsobuje změnám, je-li to nutné. Výkon je velmi konzistentní, a to i za velmi náročných podmínek a v situacích, které jsou složité a rozmanité. Je třeba pouze minimální jemné doladění k tomu, aby hráč dosáhl optimálního provedení dané volejbalové dovednosti a tak si zafixoval svůj osobitý herní styl. Hráč(ka) se kriticky vyjadřuje ke svému vlastnímu provedení herní dovednosti, čímž vlastně provádí vlastní nápravu.

Hráči v této fázi se potřebují naučit kriticky komentovat své vlastní výkony po provedené akci. Naučit se, jak se přizpůsobit a řešit problémy, s nimiž se jako hráči setkáváme.