Proč je Brazílie nejlepší na světě ve volejbale? Jak pracují s mládeží? To jsou otázky, na které vám odpoví tato prezentace brazilského volejbalového systému.
Překlad článku Jiří Mach a Michal Gill.
Úvod
Autor prezentace je představitelem Brazilské volejbalové federace (BVF). Sportem se začal zabývat v roce 1975, kdy se stal volejbalovým trenérem Univerzity v Minas Gerais. Od roku 1995 pracuje v BVF, kde se mimo jiné podílel na vzniku juniorské reprezentace, organizoval utkání Světové ligy a také vedl četné trenérské kurzy prvního stupně BVF.
Historická východiska
Sport v Brazílii spočívá ve výběru a rozvoji sportovců, kteří trénují ve sportovních klubech. Všechny druhy sportů, od fotbalu až po šachy jsou organizované prostřednictvím sportovních klubů, jejichž hlavním cílem je účast ve státních i zahraničních soutěžích. Volejbal je z tohoto pohledu výjimečný. V minulosti byl vnímán jako ženská alternativa mužského sportu číslo jedna – fotbalu. Volejbal potřeboval svůj čas, většina chlapců totiž zvolila svým prvním sportem fotbal a dívky závodní vybíjenou.
Po roce 1970, kdy došlo k rozvoji volejbalu v Brazílii, díky mediím – zvláště televizi, obsadil volejbal druhé místo v žebříčku brazilských sportů. Díky tomu již se poměrně snadno pracuje s dětmi ve školách a klubech, všichni se chtějí stát hrdiny, kteří se denně objevují v tisku a televizi.
Ve sportovních třídách (tělesné výchovy) se chtěl každý naučit a trénovat volejbal. Ve školních a klubových soutěžích neustále rostla úroveň hry a objevovalo se více a více volejbalistů. V průběhu školních soutěží mnoho trenérů sledovalo hráče a zvali je do svých klubů. To byl první krok směrem ke kvalitě a růstu členské základny. Tento krok znamenal počátek výuky volejbalu ve školách a inicioval vznik významných klubů.
V mnoha městech byly školní soutěže daleko více podněcující než klubové. Soukromé školy se rozhodly v rámci svých marketingových plánů cíleně investovat do sportu, to ve svém efektu znamenalo, že mnoho talentů mohlo dosáhnout dobrého vzdělání „výměnou“ za účast ve sportovních soutěžích. Na druhé straně státní školy obvykle měli dobré učitele i trenéry, kteří se koncentrovali na výuku základů sportu od těch nejmladších žáků. Díky tomu mohly týmy, které soutěžily s privátními školami.
Každý rok v červnu se konaly Brazilské školní hry, na které se těšili všichni školáci. Z těchto soutěží po mnoha let vycházeli ti vynikající sportovci, tvořící jednu z nejlepších reprezentací světa. Více než 6000 sportovců bojovalo celý měsíc ve všech možných sportovních odvětvích. Některé vítěze těchto soutěží zařazuje Ministerstvo školství a kultury do programu výměny sportovců s některými evropskými sportovními centry. Cílem je výchova těch nejlepších sportovců ze školních a studentských her. Většina z nich společně s ternéry tráví jeden až dva měsíce v zahraničí, kde se učí novým technikám a rozvíjejí svůj talent.
Volejbal byl v letech 1970-1979 vnímám jako elitářský sport, poněvadž ti nejlepší hráči se ho učili v prestižních, tradičních soukromých školách a trénovali v materiálně dobře vybavených sportovních klubech. Ti nejlepší hráči pocházeli ze střední a vyšší společenské třídy. Když se však stal volejbal více populární, začali se o něj zajímat i děti pocházející z nižších společenských tříd, ti se ho chtěli naučit a trénovat, aby měli šanci dostat se do reprezentace.
Po roce 1990 nastala změna v systému výuky sportu ve školách, od nezávislého k vzdělávacímu.
Ve sportovních třídách státních škol, které doposud pracovaly zvlášť s děvčaty a chlapci došlo k jejich sloučení. Někdy se pracovalo naráz s více než 50 sportovci. Kvalita práce s dětmi se velmi různila. Učitelé tělesné výchovy byli zodpovědni za rozvoj školního sportu a současně mohli – po své výuce ve škole – trénovat v klubech. Se zmenšujícím se počtem hodin však mohli učit pouze ve sportovních třídách a to pod hrozbou ztráty práce.
Jiné to bylo v privátních školách. Některé s dobrými sportovními tradicemi nabízely třídy s limitovaným počtem žáků a držely oddělené třídy chlapců a dívek, aby jim zajistily ten nejlepší rozvoj v dané disciplíně. Následným plánem bylo vytvoření sportovních programů po jednotlivých jednotkách, jejichž úkolem byl rozvoj sortovních družstev a celkový rozvoj sportu.
Plán zřízení sportovních programů způsobil rozvoj mimoškolních sportovních klubů, které měly soutěžit s komerčními týmy. Zvýšil se počet družstev v mistrovských soutěží, které dosud nemohly být organizované z důvodu malého počtu účastníků. Komerční kluby si využily možnosti přivést do svých řad „hotové“ hráče ze školních sportovních týmů. Některé se rozhodly investovat do školy, kterou považovaly za místo rozvoje široké základny sportovců, z které si pak mohly vybrat ty nejlepší. Často se stávalo, že kluboví trenéři, za podpory odchovanců klubu – studentů, profesionálních sportovců, vedli ve školách tréninky, aby pozvedli popularitu volejbalu – počet zapálených do trénování.
Nyní jsou Státní federace zodpovědné za klubové soutěže pomáhají organizovat školní soutěže. Znalosti, zkušenosti a rovněž organizační struktura Volejbalové federace je nejlepší v oblasti sportu v Brazílii. Vztahy mezi Hlavní federací a Státními federacemi dovolují organizaci a rozvoj střediska sportovních her na všech úrovních (Brazílie je federací 26 spolkových států – pozn. překladatele).
Národní federace spolupracuje s Ministerstvem sportu při organizaci Brazilských školních her a to ve dvou věkových kategoriích 12-4-14 let a také 15-17 let. V roce 2006 se více jako milion žáků zúčastnilo oblastních a státních kvalifikací na finálový turnaj, který se konal v Pocos de Caldas. V samotného turnaje se zúčastnilo 2700 žáků mezi 12-14 rokem věku ze 670 škol z 25 států federace. Ve druhém finále, v Brasilii, to bylo dalších 2700 žáků ve věku 15-17 let ze 632 škol a z 24 států.
Ministerstvo sportu řídí rovněž Program školních sportovců, jehož úkolem je podpora sportovců ve výuce a pomáhá menšími stipendii. Nadace pomáhají sportovcům koncentrovat se na výuku a tréninky, místo hledání příležitostné práce. Existují čtyři kategorie stipendia pro školní sportovce:
– žákovské stipendium – 150 $
– státní stipendium – 370 $
– mezinárodní stipendium – 750 $
– olympijské stipendium – 1250 $
Podmínky pro obržení stipendia jsou dány konkrétní úrovní sportovce. Na úrovni „žákovské“ musí sportovec být sportovec v první trojce sportovců individuálních sportů nebo ve „24“ sportů kolektivních posledních Brazilských školních her. Státní stipendium přísluší sportovci z první „3“ nejlepších sportovců z posledního mistrovství Brazílie nebo ve „3“ nejlepších v rantingu sportovní federace. Mezinárodní stipendium dostane sportovec, který se umístil do 3. místa na světě nebo panamerických mistrovstvích nebo jihoamerických mistrovstvích. Nakoec olympijské stipendium dostane sportovec oficiálně reprezentující Brazílii na poslední letní nebo zimní olympiádě.
VivaVolei
VivaVolei je programem koordinovaným BVF, jejímž cílem je rozvoj a zavádění volejbalu po celé Brazílii pro začínající děvčata a chlapce ve věku mezi 7-14 let. Díky tomuto programu jsou děti sdružovány do místních klubů, je podporován rozvoj jejich zdravého vývoje prostřednictvím tělesných cvičení. ViVaVolei rozvíjí jejich motorické schopnosti, sebevědomí, školní dovednosti a mezilidské vztahy.
Historie
Viva Volei se poporvé objevila 31.května 1998 po zápase Světové ligy mezi Brazílií a Ruskem na stadionu Maracana. Do této akce se zapojilo 120 chlapců a děvčat mezi 8-12 lety věku a předvedli ukázku minivolejbalu. Do výuky státních škol byl program ViVa zařazen 17. Srpna 1998 v Riu de Janeiru.
Díky spolupráci s Městským úřadem Ria de Janeiro a Úřadem sportu a rekreace byly založeny tři první centra VivaVolejbalu – Madueira, Ramos i Bonsucesso, ta byla určena pro skupiny nižších společenských tříd. Následovala centra v Andarai, Jardim Bangu i Paciencia byla určena především pro ty nejpotřebnější. V říjnu 1999 sesatl projekt VivaVolei oficiálním programe a v takové formě funguje dodnes. Od této doby vstoupilo do VivaVolei mnoho státních a soukromých škol a také klubů.
Díky patronaci Národního institutu rozvoje sportu vzniklo 50 center v 10ti brazilských státech. V roce 2000 schválila BVF nové cíle programu směřující ke spojení volejbalu dědí s byznysem.
V roce 2003 se VivaVolii dostalo podpory z UNESCO, díky němu vznikl Institut VivaVolei – jehož cílem byl rozvoj programu ve spolupráci s vládními i nevládními institucemi. Kvalita BVF byla přenesena do programu v oblastech administrativy a spolupráce s ostatními odděleními Federace. V červenci 2003 obdržel program VivaVolei, jako jedna z částí BVF, certifikát ISO9000/2000 od NBR.
V roce 2004, díky patronaci ze sféry podnikatelské a průmyslové se zvětšil počet center VivaVolei na 95 v 15ti státech. Programem přešla spousta lidí, kteří společně trénovali v klubech a zároveń se setkávali pracovně. Dnes je do programu VivaVolei zapojeno více jako 75 000 dětí, plánem následujícího roku je dosáhnout počtu 100 000.
Hlavním úkolem programu VivaVolei je podpořit společnost prostřednictvím volejbalu tak, aby se zvýšila její životní úroveň, nabídnout příjemnou činnost dětem a jejich rodičům a rovněž veřejnosti.
Ostatní úkoly programu:
– práce se sociálně slabšími,
– podpora vzdělávání a sociálních aspekty prostřednictvím sportu
– snižování rozdílů v oblasti vzdělávání
– podporovat sociální integraci a vyrovnání sociálních rozdílů
– odvádění pozornosti dětí a dospívajících od drog a trestné činnosti – výchova prostřednictvím sportu
– výuka a přístup k volejbalu pro všechny sociální skupiny
– rozvoj volejbalu ve školách, klubech a jinde.
Charakteristika programu
Viva Volei je programem minivolejbalu, mající za úkol rozvoj základních volejbalových dovedností a výuky vlastní hry dětí ve věku mezi 7 a 14 lety.
Základní parametry programu
Rozsah a obsah tréninku:
Potřebné vybavení
Když se program VivaVolei rozšířuje do nového města, je navštíveno manažerem VivaVolei za cílem zmapování možností a konkrétních potřeb dané lokality. Na jednom regulérním kurtu na volejbal (18 x 9 metrů) je možno vytvořit tři kurty na minivolejbal (6 x 5 metrů).
Dokumentace a vybavení vyžadované pro program jsou dodávány výlučně prostřednictvím Volejbalového svazu. Vybavení má ale připravená pole pro umístění jména sponzora daného střediska. Kompletní sada obsahuje:
tři sítě na minivolejbal
čtyři sloupky vč. základen
24 míčů pro minivolejbal
50 triček (dvě pro instruktory a 48 pro hráče)
12 lajn
baner programu VivaVolei
Pozitivní vliv na školy i společnost
Dnešní brazilský volejbal je sportem, který vzbuzuje hrdost díky výkonům svých hráčů, trenérů i výkonům reprezentace. Vše, co se v tomto sportu šustne, je patřičně sledováno, především dětmi, které volejbal samy hrají. Vliv na školy i společnost je silně pozitivní a výrazně zvětšuje možnosti vzdělání, sociálního růstu, rozvoje zdraví atd.
Zpětná vazba od učitelů veřejných škol ukazuje, že doposud společensky upozaďované rodiny, jejichž členové se do programu zapojili, se mají podstatně lépe, než před lety. Děti zapojené do VivaVolei, jako i jejich blízcí, se změnili v řadě aspektů: lépe se chovají doma i ve škole, kladou větší důraz na zdravý životní styl a kvalitu života jako takovou a lépe vycházejí se svou rodinou, spolužáky ve třídě i svými přáteli. Děti dosahují lepších výsledků ve škole, protože zůstávají pohromadě při sportu i při výuce.
Co je nejdůležitější, je, že děti musí chodit do školy, aby se mohly zapojit do programu. Není-li středisko programu VivaVolei přímo ve škole, trenéři či jiné odpovědné osoby programu jsou od školy oprávněni obdržet informace o prospěchu svých svěřenců. Sport je důležitý v životě dětí, ale vzdělání musí být minimálně stejně důležité.
Některé aspekty programu VivaVolei se týkají kultury i společnosti. Hráči z center navštěvují nejrůznější akce – muzea, firmy sponzorů, ligové zápasy volejbalu. Kdykoli je to jen trochu možné jsou přímo ve svých střediscích navštěvováni staršími hráči a trenéry reprezentačních družstev. Učí se zapojovat do společnosti, navštěvují historická místa i vojenské základny, participují na akcích důležitých pro místní komunity. Učí se o významu rodiny a morálních hodnotách, berou na sebe spoluzodpovědnost za vlastní školy, sousedství i životní prostředí.
Do doby transferu z programu VivaVolei do profesionálních nebo amatérských sportovních klubů odpovídá program za rozvoj dětí, vztahy s ostatními spoluhráči jeich věku a zajišťuje hladký přechod do volejbalu dospělých. Spousta klubů má zájem o získání hráčů právě z programu VivaVolei, díky čemuž se již první generace odchovanců minivolejbalu stala juniorskými mistry Brazílie v klubu s dlouhou tradicí a zásluhami o stát.
Organizační struktura programu
VivaVolei je jednou z organizačních jednotek Brazilského volejbalového svazu (CBV) a zaměstnává specialisty zodpovědné za zakládání a rozvoj tréninkových center, dohled nad svěřeným materiálem, metodikou tréninku, plánováním fyzické přípravy, školeními trenérů a zajišťováním stálého dohledu nad programem a kontrolou dosažených výsledků.
Po kontaktu s potenciálním „klientem“, majícím zájem o otevření nového tréninkového střediska, je vypracována studie proveditelnosti. Sledovány jsou: prostředí, terén, vybavení a možnosti, vliv na sousedství a plánovaná forma partnerství. Celá organizace programu poté dostává vybavení a tréninkovou dokumentaci, provede se proškolení trenérů a asistentů k práci s dětmi; systém kontroly a prvky užité v lekcích volejbalu jsou stanoveny a dodány programem VivaVolei.
Udržitelnost programu
Program VivaVolei je udržitelný a stabilní díky finanční podpoře sponzorů, kteří jsou primárně zodpovědní za provoz a rozvoj tréninkových center. Všechny náklady jsou propočteny a předloženy sponzorovi, aby bylo zřejmé, že se investice do komunálního programu vyplatí více (díky slevám na daních a státním dotacím), než pumpováním peněz do sportovních klubů. Image sponzorů je s tréninkovými centry nerozlučně spojena především v médiích, která o centrech často referují.
Stejně tak federativní státy, veřejné školy i místní samosprávy v místech aktivit programu VivaVolei jsou aktivně zapojeny. Umožňují využití veřejných prostranství (parků, náměstí, ulic atd.) a podporují své učitele v roli trenérů těchto středisek.
Rozpočet programu
Jako svébytná jednotka CBV má VivaVolei stanoven vlastní rozpočet, který podléhá pravidelnému přehodnocování ze strany Svazu. Základním cílem je dovést všechna střediska do stavu soběstačnosti a prostředky CBV smí být využity jen pro údržbu nebo rozvoj daného střediska.
Rozvoj
Díky zkušenostem s výukou volejbalu v posledních letech, obzvláště pak při výuce minivolejbalu, vyvinul program VivaVolei metodologii tréninku ve formě sekvence rozvoje schopností a učení dovedností v různých věkových kategoriích. Rozvoj hráčů je shodný ve všech tréninkových centrech. Ve všech kategoriích je dětem poskytován optimální program, který sestává ze sumy podmínek, které jsou zapotřebí k dalšímu rozvoji.
Díky informacím shromážděným ze všech středisek ve spolupráci s CONAT (národní sdružení trenérů) je stále rozvíjen a přizpůsobován také program školení trenérů napříč Brazílií.
Budoucnost
V následujících měsících (červenec 2007, pozn. red.) i letech se do programu VivaVolei budou zapojovat stále noví sponzoři. Cílem programu je dosáhnout:
– zvýšení efektivity vztahu soukromníků a společnosti skrze lokální i krajské daňové úlevy
– dosažení počtu 100 tréninkových center do roku 2008
– dosažení počtu 100 000 dětí zapojených do programu
– rozvoj programu prostřednictvím využití CDV-Saquarema (centrum olympijské přípravy) programem VivaVolei v obdobích, kdy není využíváno profesionálními sportovci
Informace a čísla – stav programu v roce 2012
Níže uvedené informace jsme od programu VivaVolei obdrželi v červenci roku 2012, jde o čísla aktuální k polovině roku 2012:
– bohužel program redukoval počet tréninkových center na aktuálních 52 v osmi brazilských federativních státech
– každoročně jsou v každém středisku pořádány tři turnaje
– roku 2012 byl uspořádán jubilejní turnaj, jehož se zúčastnila tisícovka dětí – účastníků programu ze slumů Rio de Janeira
– od roku 1999 se do programu postupně zapojilo na 200 000 dětí
